Debate OJE 2025 iha PN, Kinta (07/11/2024). Foto/Elio dos Santos da Costa
Durante diskusaun proposta Orsamentu Jerál Estadu (OJE) 2025 iha PN, Primeiru-Ministru Xanana Gusmõ, klarifika kona-bá empréstimu ne’ebé iha kedan IV Governu ho hanoin katák tenke halo buat ruma kona-bá infraestrutura bazika, karik mak uza kedan fundu petroleu osan bele mohu lalais, ho ida-ne‘e mak deside atu uza osan liuhosi imprestimu.
Xefe Governu hateten totál orsamentu empréstimu ne’ebé uluk asina hamutuk millaun $371, maibé depois halo tiha dezeñu no halo tiha buat sira ne’e hotu, osan ne’ebé presiza loloos atu hala’o projetu infraestrutura bazika sira ne’e mak uza millaun $285 de’it.
Advertisement
“Hosi millaun $653, ami dehan kansela, tanba presiza halo estudu didi’ak, planu didi’ak mak foin bele tau osan iha ne’ebá, liuhosi osan imprestimu. Ne’ebé ida millaun $850 atu dehan katák ne’e tanba uluk husu iha 2012-2027 asina duni millaun $371 mais gasta millaun $285 de’it,” Xanana Gusmão esplika.
Xanana hateten Governu kansela empréstimu husi Banku Dezenvolvimentu Aziátiku (ADB, sigla ingles) ba aeroportu Internasionál Prezidente Nicolau Lobato, inklui mós ba fornesmentu bee-moos ba komunidade iha teritóriu Timor laran, tanba haree katák gastu ne’ebé atu halo ba aeroportu la kondiz ho realidade ne’ebé mak iha.
“Hanoin atu halo aeroportu ne’ebé furak tebe-tebes, maibé la hatene ema atu mai ga lae, ne’ebé ita halo tuir saida mak ita bele. Tanba presiza halo estudu didi’ak no prepara planu didi’ak lai mak bele halo,” Xanana Gusmão afirma.
Osan empréstimu hirak ne’e Governu foti husi ADB millaun $388, hosi Banku Mundiál millaun $220 no hosi Austrália millaun $45.
“Atu dehan katák imprestimu husi JICA, ADB no Banku Mundiál, osan ne’ebé ita hasai ka uza ba projetu sira ne’ebé mak uluk ita halo husi imprestimu ne’e ita selu tiha ona millaun $89, sei falta millaun $200-liu tanba ita uza de’it millaun $285,” Xanana afirma tan. Hosi tinan 2018-2022 mak asina tiha empréstimu millaun $653 ne’ebé paradu ka kansela hela.
Advertisement
Sorin seluk membru Parlamentu Nasionál hosi Bankada FRETILIN, Maria Angelica Rangel hateten tuir lei divida públika bele autoriza Governu foti osan husi rai seluk ka instituisaun finanseira balun hanesan Banku Mundial, JICA, ADB ho seluk seluk tan. Nune’e, iha tinan 2025 Governu sei halo dívida públika ho montante millaun $850 ne’ebé konsta iha artigu 5º da prosposta lei (OJE) 2025.
Deputada Maria Angelica Rangel afirma rai ida-ne’e labele konstroe ho dívida, maibé rai-ne’e tenki konstroe ho valór akreskentadu (nilai tambah) ne’ebé Governu tenki hasa’e rendimentu ba produtu atu ekonomia rai-ne’e bele sustentavel. Katák tenke jere povu nia osan ne’e ho kuidadu.
Nia argumenta governu ida-ne’e halo tiha alterasaun ba lei artigu 97º alinea 6 ba 20% para atu redús virement, mais pelu kontrariu osan muda tuun-sa’e konforme membru Governu sira nia hakarak.
“Atu hatudu de’it katák governu seluk halo ne’e ladi’ak so “hau mak bele halo” maibé to’o ikus governu halo alterasaun iha segundu trimester de’it hamutuk millaun $163.2 ida-ne’e hatudu katák Governu CNRT la konsege halo planu ho didi’ak no defini prioridade no halo buat hotu emerjénsia de’it hodi nune’e to’o dalan klaran tenke halo virement,” Deputada Maria Angelica Rangel afirma.