Connect with us

Nasionál

Projetu Monumentu Memoriál Masakre Santa Krús Hahú iha 2021 To’o Ona 2024 Mós Seidauk Finaliza

Published

on

Hatutan.com, (04 Novembru  2024), Díli– Parlamentu Nasionál husu halo auditoria bá projetu monumentu Masakre Santa Krús, 12 Novembru 1991 ne’ebé to’o agora seidauk finaliza.

Lee Mós: Projetu Monumentu Memoriál Masakre Santa Krús, MACLN Fó Tempu To’o Dezembru 2023

Konstrusaun monumentu memoriál Masakre Santa Krús. Foto/Dok.Elio dos Santos da Costa.

Hanesan informa ona katak projetu monumentu Memoriál Santa Krús, 12 Novembru 1991 ne’ebé ho nia kustu millaun $1,385, ezekuta husi empreza nasionál Bobolait, Lda hahú iha tinan 2021 ho primeiru kontratu ho durasaun tinan ida,  hosi loron 22 fulan-Setembru 2021 to’o loron 22 fulan-Setembru 2022 no períodu kontratu ne’e rasik termina ona.  Maibé, projetu fíziku seidauk termina to’o ohin loron.

Membru PN husi Bankada CNRT, Natalino dos Santos,  Segunda (04/11/2024), iha PN, hateten auditoria ne’e bele hatene  kauza no buka solusaun bá aselera projetu ne’ebé atrazu tinan narok ona.

Advertisement

Iha loron 27 fulan-Dezembru 2023, Ministru Asuntu Kombatente no Libertasaun Nasionál, Gil da Costa Monteiro ‘Oan Soru” deklara fó tempu ikus bá empreza Bobolait, Lda, atu finaliza ona projetu ida-ne’e, maibé to’o ona inísiu fulan-Novembru 2024, projetu ne’e laiha mudansa, marka pasu iha fatin.

Informasaun ne’ebé parte Bobolait, Lda submete bá Ministériu  Asuntu Kombatente no Libertasaun Nasionál nu’udár owner ka projetu na’in, katak  kestaun prinsipál liu hodi prezudika projetu ne’e atrazu tanba iha kestaun kona-bá marmer tanba atu prodús marmer ne’ebé ho kuantidade boot ho medida 70×70 mm no nia mahar  sentímetru 4, ida ne’e fabrika iha Timor laiha.

Difikuldade seluk fali mak prodús estátua tuir ejijensia  Komite 12 Novembru nian,  hanesan iha fotografia 12 Novembru 1991, bele prodús de’it iha Portugál.

Deputadu Natalino dos Santos husu atu kompañia sira ne’ebé kaer obra tenke aselera lalais tanba sira manan tiha ona obra  refere, maibé tanbasá mak to’o ohin loron seidauk bele aselera monumentu referé.

“Ida-ne’e responsabilidade ita nian emprezariu sira tanbasá no failansu ne’e iha ne’ebé. Ida-ne’e tenke buka halo  konsentrasaun ho Governu liuliu Ministériu kompetenti atu haree para bele aselera,”  Deputadu Natalino dos Santos ba Jornalista sira iha PN.

Advertisement

Deputadu Natalino promete sei hato’o iha plenária hodi husu responsabilidade bá Governu nomós emprezáriu ne’ebé kaer projeitu referé.

Iha fatin hanesan membru PN husi Bankada FRETILIN, Joaquin dos Santos Borululi hateten atu projetu ne’e aselera lalais depende polítiku ezekutivu sira konsidera valór istoriku joventude loriku asu-wain ne’ebé kontribui bá prosesu libertasaun Timor nian.

“Iha orsamentu  OJE ne’e sira tenke tau atu halo netik simbolu ruma bá jerasaun foun, Kuandu promote de’it la halo ne’e hanesan promote palsu, bá ha’u monumentu memoriál masakre santa krús ne’e importante, mas tenke halo mudansa uituan iha estrutura situs ne’e, sé hakarak halo monumentu tenke halo dezeñu di’ak ida tenke halo reflesaun di’ak ida bá istória,” Deputadu Joaquin dos Santos Borululi hateten.

Nia sujere elementu sira ne’ebé mak kompoin tenke mosu iha monumentu ne’e, tanba ne’e polítika sira iha Governu presiza kumpre Konstituisaun, liuliu artigu 11 kona-bá sidadaun ne’ebé partisipa iha rezistensia to’o liberta povu merese  hetan estadu nian rekoñesimentu no valorizasaun.

Iha fatin hanesan jornalista sira mós halo konfirmasaun ho Ministru Asuntu Kombatente no Libertasaun Nasionál, Gil Oan Soru hateten monumentu memoriál masakre Santa Krús desde V Governu, mai iha VIII hahú agora daudaun nian persentajen to’o 45% dalaruma ema hotu-hotu arepende mais monumentu ida ne’ebá ne’e la fasil.

Advertisement

“Entre obra sira ne’e estatua mak  kustu boot liu no instalasaun eletrisisdade, iha tinan 2024 ne’e haruka ekipa ida ne’ebé konjuntu husi membru komite 12 Novembru, Diretór tekniku husi MAKLAN no sira bá iha Portugal haree identifika estatua sira ne’e lori tiha ona mai,” Nia Hateten

Nia espesifikasaun ne’e tuir komite 12 Novembru propoin hakarak halo estatua hanesan modelu ne’ebé ba haree hotu agora daudaun iha hela obras públiku hein sira  aprová.

“Kompañia ne’ebé kaer tenke la’o nafatin to’o hotu, tanba nia tama tiha ona risku tenke halo to’o hotu. Duké ita hatama tán foun ida bá risku nian laran,” Nia hatutan.

Jornalista Estajiária: Zita Menezes

Advertisement
Continue Reading
Advertisement
Click to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Nasionál

PM Xanana Aprésia Hatutan.com Kestiona Liberdade Imprensa iha SEKOMS Nia Oin

Published

on

By

Hatutan.com, (29 Janeiru 2026), Díli– Prirmeiru-Ministru (PM), Kay Rala Xanana Gusmão,  aprésia ho Hatutan.com tanba husu pergunta ka kesiona liberdade imprensa iha Sekretáriu Estadu Komunikasaun Sosiál (SEKOMS), Expedito Dias Ximenes nia oin.

(more…)

Continue Reading

Nasionál

Konferénsia Imprensa Konjunta Albanese-Xanana, SEKOMS “Limita” Liberdade Imprensa

Published

on

By

Hatutan.com, (28 Janeiru 2026), Díli-Governu da-sia (9) ne’ebé lidera husi Primeiru-Ministru (PM) Kay Rala Xanana Gusmão iha kompromisu boot promove liberdade imprensa ne’ebé kontempla iha Konstituisaun RDTL artigu 41.

(more…)

Continue Reading

Nasionál

Timor-Leste ho Austrália Harii Parseira Foun Bá Era Foun

Published

on

By

Hatuta.com, (28 Janeiru 2026), Díli-Governu Repúblika Demokrátika Timor-Leste (RDTL) ho Governu Austrália iha kompromisu ida atu harii parseria foun bá era foun.

(more…)

Continue Reading

Trending