Hatutan.com, (04 Juñu 2025), Díli– Produsaun mina no gas iha mina-matan Bayu-Undan ne’ebé fó reseita orsamentu boot no saiv hanesan fonte orsamentu ba mákina Estadu Timor-Leste hapara ona ka remata ofisial ona, Kuarta (04/06/2025).
Lee Mós: Santos Limited Sei Maximiza Produsaun Mina iha Bayu Undang

Produsaun Mina no Gas iha Bayu-Undan. Foto/dok.ConocoPhilips
Produsaun iha kampu mina no gás Bayu-Undan ne’ebé opera husi Santos durante ne’e tun no remata iha tinan 2026. Kontratu fahe produsaun (PSC) mós sei remata iha loron 30 fulan-Juñu tinan 2026 ka bainhira produsaun para.
Bayu-Undan nia produsaun kontinua tun, ho reseitas trimestrais mós kontinua tun. Kontratu fahe produsaun Bayu-Undan (PSC) tuir planu mós sei remata iha loron 30 fulan-Juñu tinan 2026, ka bainhira produsaun para.
Bayu-Undan sai hanesan kontribuinte boot ida ba Timor-Leste nia ekonomia durante tinan 20 resin, maibé nia kontribuisaun tun daudaun.
Ministru Petróleu no Rekursu Minerál, Francisco da Costa Monteiro informa Bayu-Undan hapara ona nian produsaun, maibé sei iha rezerva.
“Hanesan ha’u uluk temi bei-beik ona, katak Bayu-Undan nia produsaun tuun daudauk ona agora to’o tempu ona kompañia Santos ho nian parseiru informa ona mai Ministériu ho autoridade nasionál petróleu katák sira intende ona atu hapara nian produsaun,” Ministru Petróleu no Rekursu Minerál, Francisco Monteiro informa hodi responde Hatutan.com iha Palasiu Governu.
Ministru Petróleu hateten kompañia Santos mós propoin hela para depois ida-ne’e Governu konsidera bá oin ne’e uza fasilidade halo nusa. Maibé Santos nia hanoin ne’e atu uza ne’e bá projetu Kaptura no Armazenamentu Karbonu (CCS, sigla portugés).
Ministru Francisco Monteiro informa parte projetu Kaptura no Armazenamentu Karbonu mak hanoin sei iha diferensa uituan hela Governu no Governu mós iha planu ida katak Bayu-Undan nian produsaun para la’ós hotu.
“Rezerva ami identifiká iha hela Santos rasik mós públika katák nian rezerva sei iha hela, entaun ami hamutuk ho Timor Gap ho parseiru balu-balun inklui iha diskusaun mós ho Shantos, atu haree took forma halo nusa para produsaun ida agora lori bá Australia ne’e hapara tiha,” Nia hateten.
Membru Governu afirma depois iha tinan rua, tolu, ka tinan haat nia laran Governu loke fali produtu seluk ida ho pipa lori gas balu iha Bayu-Undan rasik ho selu-seluk tan tau hamutuk lori dada mai.
“Ne’ebé informasaun ne’ebé ita-boot sira rona ona ne’e loos katák produsaun para ona, maibé la’ós dehan rezerva hotu ona,” Ministru Petróleu no Minerál ne’e tenik.
Nia afirma bainhira desmantelamentu iha programa lubuk ida ekipamentu sira ne’e balu sei lori mai iha Tibar. Parte sira mós análize hotu ona, nune’e kompañia ho autoridade nasionál sira halo ona observasaun kulturál hodi halo desmantelamentu ne’e prosesu halo nusa hodi labele fó impaktu bá iha populasaun no biodiversidade sira.
Membru Governu ne’e afirma produsaun Bayu-Undan mak para ona, maibé Santos iha hela atividade decomision, desmantelamentu balu sira komesa daudaun ona, fiar katak servisu na’in sira iha ne’ebá balu kontinua servisu.
Tuir informasaun ne’ebé iha katák daudaun ne’e funsionariu maismenus iha 200-300 itál mak servisu hela iha Bayu-Undan.
Jornalista: Zita Menezes