Connect with us
Pakote Ahi

Nasionál

Kualkér Membru Governu Labele Julga Produtu Jornalístiku

Published

on

Hatutan.com, (15 Outubru 2022), Dili—Sekretáriu Estadu Komunikasaun Sosiál (SEKOMS), Merício Juvinál dos Reis ‘Akara’, husu ba kualkér membru Governu labele halo julgamentu bá produtu jornalistiku ne’ebé prodús hosi jornalista sira no publika iha média.

SEKOMS, Mericio Juvinal dos Reis “Akara”. Foto/Hatutan.com

Merício Akara husu ne’e durante abertura Forum Editoriál Nasionál iha ámbitu komemorasaun tinan 47 trajédia Balibo  V no “Lansamentu Loron Nasionál Liberdade Imprénsa 2022” iha Balibo Vila da Liberdade, Postu Administrativu Balibo, Munisipiu Bobonaro, Sábadu (15/10/2022).

Lee Mós:PM Taur Lamenta MAPKOMS Keixa Jornalista Hatutan.com ba Ministériu Públiku

“Membru governu sé de’it labele julga produtu média nian. Tanba nia halo tuir ninia kna’ar atu ajuda mundu, atu ajuda ita-nia nasaun, atu hetan nia sivilizasaun ida ne’ebé mak mais umanu. Sé ita hahú julga produtu jornalízmu, neneik-neneik ita sei julga mós ema nia sentimentu,” Merício Akara hateten.

Advertisement

Membru Governu ne’e konsidera katak, bainhira ema hato’o ninia espresaun, ne’e la’ós problema profisionál de’it, maibé espresa ninia sentimentu ida ne’ebé mak kle’an liu, hanesan ema. Sé ema servisu iha média, ema foti kna’ar ida-ne’e, katak sai autór bá sivilizasaun.

Manusia unggul, lalika ta’uk bá sé de’it, no mantein ita-boot sira-nia independénsia editoriál. Ha’u hakarak kontribui ha’u nia pontus primeiru mak ida ne’e, média tenke sai ajente bá sivilizasaun, menciptakan manusia unggul iha ita-nia rain, iha fatin hothotu. Tanba ita-boot sira, artikula pensamentu krítiku, sentimentu ema nian, atu hadi’a ita-nia rain, ita-nia nasaun, ita-nia moris hamutuk,” nia hateten tán.

Nia sente kontente tanba bele marka prezensa iha Balibo hanesan Vila Sidade da Liberdade. Iha intervesaun haree liu bá área transformasaun dijitál iha Timor-Leste no oinsá média sira bele halo adaptasaun.

Média iha nia pilár importante ida iha prosesu demokratizasaun iha nasaun hotu-hotu, liu-liu atu hakro’at demokrasia ida ne’ebé mak saudável. Entaun, média iha papél importante ne’ebé mak ema hotu hanoin katak, tenke konsidera, tenke fó espasu, sé hakarak demokrasia iha TL ne’ebé buras no saudável liu.

Bá ida-ne’e, SEKOMS husu jornalista hotu-hotu atu sempre fó hanoin bá malu, liu-­liu iha fórum ida ne’ebé jornalista sira atu ko’alia, bele kontribui di’ak liután, oinsá dezenvolve pensamentu krítiku, hanesan fundamentu bá kan’ar jornalista no média.

Advertisement

Pensamentu krítiku, sai fundamentu importante atu ema ne’ebé servisu iha média, bele kontribui  maka’as liu, ida mak dezenvolve healthy democracy. Ida seluk, sai autór bá sivilizasaun, iha Timor. Entaun, kna’ar média la’ós ne’e de’it fó sai informasaun, mais iha fatin hotu-hotu, sempre sai autór importante iha kualkér sivilizasaun mudansa umanu iha nasaun sira.

Ajente bá transformasaun matenek ne’e, la’ós profesór sira de’it, maibé média mós bele assume papél ida ne’e, hodi sai edukadór. Taes, filtra, liafuan sira ne’ebé matenek atu to’o ema seluk, liafuan sira ne’ebé ladun matenek, tenke jere didi’ak, hodi sai liafuan ida ne’ebé maka inspira fali sira seluk.

SEKOMS konkorda katak, informasaun no komunikasaun ne’e hanesan podér ka forsa ida. Sé banku karik, rai osan, entaun, média sai duni fatin ka banku bá informasaun no komunikasaun hotu-hotu. Halibur ideia, rona informasaun, simu informasaun no fahe informasaun.

Tuir rezultadu survey kona-bá renking Liberdade Imprénsa iha nivel globál, Timor-Leste okupa iha númeru 17. Maibé, iha Azia, TL okupa número um. Hosi rezultadu ida ne’e, indika katak, TL nian di’ak liu nasaun sira seluk, tanba bele passa, tranzmite kapasidadade forsa bá nasaun viziñu isra seluk.

Sá tán, iha tinan 2023, TL sei tama organizasaun rejionál ASEAN, entaun pontu sira importante ne’ebé TL atu lori bá nasaun membru sira mak ida-ne’e, kapasidade Timor nian mak Liberdade bá expresaun, Liberdade média, sai pontu pozitivu ida hosi Timor  atu lori bá ASEAN. Tanba ne’e, SEKOMS husu m’edia sira tenke fa’an nafatin ninia ‘produtu sira ho kualidade.

Advertisement

Lee Mós:MAPKOMS Halo Keixa “Denúncia caluniosa” Hasoru Xefe Redasaun Hatutan.com

Jornalista: Rogério Pereira Cárceres

Kontinua Le'e
Advertisement
Hakarak Hato'o Komentariu?

Husik Hela Komentariu

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Nasionál

Sei Foti Hotu Veíkulu Estadu Ne’ebé Estasiona iha Kargu Xefia Sira-Nia Uma

Published

on

Hatutan.com, (26 Abríl 2024), Díli-Ekipa fiskalizasaun konjunta sei bá foti obrigatóriu veíkulu (karreta ho motór)  Estadu nian ne’ebé durante ne’e estasiona iha utilizadór sira-nia rezidénsia privadu.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

Papél Mídia Importante Hodi Kontribui bá Prezerva Memória Pasadu

Published

on

Hatutan.com, (24 Abríl 2024), Díli-Centro Nacional CHEGA! Institutu Públiku (CNC, I.P) konsidera mídia ka jornalista sira-nini papél importante tebes atu bele halo kobertura kona-bá akontesimentu sira istóriku hodi bele kontribui bá prezerva memória sira pasadu nian.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

Posibilidade Governu Aprezenta Kandidatu Foun Komisáriu CAC

Published

on

Hatutan.com, (23 Abríl 2024), Díli– Vise-Ministru Asuntu Parlamentár,  Áderito da Costa Hugo, informa proposta Lei, 2ª alterasaun bá Lei n°8/2009, 15 de jullu kona-bá Komisaun Anti-Korrupsaun (CAC siglá portugés), aprova  final global ona iha Parlamentu Nasionál iha loron 22 fulan-Abríl,  ho nune’e, Governu sei haree fali timoroan feto ka mane ne’ebé prenxe rekizitu hodi kandidatu  bá komisáriu CAC atu aprezenta bá Parlamentu Nasionál hodi hakat bá eleisaun.

(more…)

Kontinua Le'e
Advertisement

Trending