Connect with us
Pakote Ahi

Nasionál

Jornalista Iha Ona Matadalan Reportájen Eleitorál bá Kampaña no Eleisaun 2023

Published

on

Hatutan.com, (22 Novembru 2022), Díli—Conselho Imprénsa Timor-Leste (CI), lansa ona matadalan daruak kona-bá reportájen eleitorál bá jornalista no média, hodi hasoru kampaña politika no eleisaun jerál iha tinan 2023.

Conselho Imprénsa Timor-Leste (CI), lansa ona matadalan daruak kona-bá reportájen eleitorál bá jornalista no média, hodi hasoru kampaña politika no eleisaun jerál iha tinan 2023, iha Otél Novo Turismu, Tersa (22/11/2022).

Diretór ezekutivu CI, Rigoberto Monteiro dehan iha serimónia lansamentu ne’e hateten dokumentu ne’e  atu refleta CI ninia kna’ar hanesan entidade reguladora ida iha Timor-Leste no halo supervizaun bá média sira iha Timor-Leste.

Lee Mós: Rezultadu Monitorizasaun-Análiza Reportajen Eleisaun Prezidensiál 2022, Hatutan.com Balansu-liu

Kna’ar ida seluk mós ko’alia kona-bá oinsá hasa’e kapasidade téknika, profisionál, intelektuál jornalista sira nian. Ida ne’e maka tinan ida-ne’e, CI agradese tebes bá UNDP ho nia parseiru tomak.

Advertisement

Iha fulan-jullu liubá, CI prodús matadalan ida, ida-ne’e madatalen reportájen violénsia bazeia bá jéneru, ne’e mós serbisu hamutuk ho UNDP.

“Agora, ita bá segundu lívru, madatalen reportájen bá jornalista no média, kona-bá asuntu eleitorál. Tinan oin, ita sei iha eleisaun Parlamentár, eleisaun nasionál ninian. Agradese bá UNDP nia apoiu, liuhosi fundu governu Japaun,” Rigoberto Monteiro hateten iha Otél Novo Turismu, Tersa (22/11/2022).

Matadalan ida-ne’e, refleta indikadór importante rua. Primeiru, indikadór lei Komunikasaun Sosiál, artigu 3, lei númeru 5/2014, nia hateten kona-bá komunikasaun sosiál ninia kontribuisaun bá formasaun opiniaun públika, no edukasaun sívika sidadaun sira nian no promove demokrasia.

Indikadór seluk maka, matadalan ida-ne’e kontribui bá CI nia planu estratéjiku bá tinan lima, 2022 to’o 2026.

Matadalan ida-ne’e bá ho objetivu jerál CI nian iha tinan-lima tuir mai, jornalista Timor-Leste iha ona abilidade profisionál no média garante independénsia editoriál iha Timor-Leste.

Advertisement

“Matadalan Reportájen Eleitorál no Jornalista no Média ne’e, parte ida hosi atividade dezenvolvimentu no divulgasaun bá matadalan sira reportájen jornalista ninian,” Rigoberto Monteiro, esplika.

Elaborasaun bá matadalan ne’e lori tempu naruk boot ida, CI ho UNDP asina akordu kooperasaun ida iha dezembru 2021, iha fevereiru 2022, CI lansa matadalan prelimináriu ida bá prosesu eleisaun Prezidensiál 2022 nian.

Hafoin kunsultór sira, ekipamentu tékniku sira halo  kontinua peskiza kle’an tuir kontestu Timor-Leste, prodús matadalan ne’e hodi kontestualiza liután sai tiha lívru boot ida bá ema hotu, liu-liu bá jornalista sira bele sai hanesan giaun ida bá reportájen eleisaun tinan oioin ninian.

Konteúdu hosi matadalan ne’e, buat tolu importante liu. Ida, kontestu eleisaun no papél média iha Timor-Leste. Segundu, relasaun média ho entidade sira, Sekretariadu Tékniku bá Administrasaun Eleitorál(STAE), Comissão Nacional de Eleições(CNE), Vontantes, Partidu Politiku, figura politika sira no ho komunidade.

Terseiru, buat ne’ebé mais prinsipál liu ne’e maka, kode étika prinsipál reportájen ninian, oinsá halo perguntas, antes ka depois, preparasaun bá kobertura, oinsá uza linguajen, oinsá uza fotógrafia, hirak ne’e maka kontempla iha elementu sira importante iha matadalan nia laran.

Advertisement

Hirak ne’e hotu ho objetivu prinsipál ida atu evita konflitus de komunál, iha prosesu eleisaun no kampaña.

“Ita hatene, eleisaun sempre hamosu konflitus, horizontál, militantes ida ho militantes ida seluk, diskute malu. Oinsá média nia kontribuisaun bá porosesu ida ne’ebé mais dekomkrátiku, reportájen ida mais ballansu, atu asegura ita-nia pás no estabilidade durante prosesu eleisaun,” Rigoberto Monteiro, hateten tán.

Matadalan ida-ne’e, hahú elabora ninia konteúdu, halo estudu ka peskiza iha munisipiu lima, iha Bobonaro, Vikeke, Ainaro, Baucau, no Dili.

Kompleksu oitoan, hili Bobonaro Vikeke, tanba iha buat tolu ne’ebé konsellu imprénsa ho kolega sira hanoin katak, mais importante ita atu haree.

“Ida, militánsia istorikál, balun dehan, munisipiu ida ne’e luta na’in, ida ne’e la luta na’in. Lutadór ka la lutadór, hirak ne’e. Vikeke, Baucau mak refleta sasán sira hanesan ne’e,” dehan Rigoberto.

Advertisement

Enkuantu, Munisipiu Bobonaro, refleta rai-ketan, ne’e prosesu, dala-ruma iha kampaña barak ema ko’alia kona-bá buat oioin.

Iha Ainaro, artes marsiais, grupu sira ne’e hotu. Kontestu hirak ne’e, sósiu politiku hirak ne’e, mak CI halo peskiza, depois halo mós peskiza bá dokumentál balun, halo mós monitoring, rezultadu análize bá notisia sira ne’ebé sai nanis tiha ona iha tinan kotuk liubá, depois kompilla hamutuk, elabora hamutuk halo hakerek, to’o ikus, sai matadalan ida, refleta kontestu sósiu polititu Timor-Leste ninian.

Nune’e, to’o ikus, bele gia jornalista sira, bele lee, atu nune’e, atu antes halo reportájen kona-bá eleisoins ka kampaña ka, iha tinan oin, jornalista sira iha referénsia ida ne’ebé mak aas, referénsia ida di’ak, atu nune’e, bele prodús notisias ida ne’ebé kontribui bá haburas, ka harii TL nia demokrásia, no harii pás.

Ikus liu, diretór ezektuivu CI ne’e dehan, CI orgullu tebes, lansa dokumentu ida ne’e bá dala-rua, primeiru matadalan ida, no komitmentu atu kontinua halo matadalan seluk iha tinan oin.

Iha CI nia planu, hakarak atu halo tán matadalan ida kona-bá Jornalizmu Inkluzivu. Koalia kona-bá grupu defisiente sira nian. Ida ne’e, sei kontinua. Nomós iha planu atu halo matadalan ida kona-bá Peace Journalism, ka Jornalizmu Páz.

Advertisement

Jornalista sira mak memorializa ema nia istória, arkiva ema nia istória, tán ne’e, jornalista mós tenke hakerek ninia istória rasik.

“Ha’u husu bá jornalista sira, atu arkiva ita-boot sira ninia istória mesak, to’o ikus, ita mós tenke hakerek ita nia istória mesak. Tanba buat ne’e nunka akontese, dala-barak ita hakerek de’it ema nia istória hotu, arkiva ema nia sasán, sto’o ikus sai istória boot ida bá nasaun, ou instituisaun ka saida, mais ita nia istória rasik ema haluha. Tanba mak ha’u husu bá ita-boot sira, atu kontinua arkiva ema nia istória, maibé, mós hahú arkiva ita-nia istória rasik,” Rigoberto Monteiro, fó hanoin.

Nune’e mós Konsilleiru Expedito Dias Ximenes hatutan, matadalan reportájen eleitorál ida ne’e, nu’udár matadalan hosi matadalan sira seluk ne’ebé CI lansa no publika ona antes, hanesan Matadalan bá Utilizasaun Média Sosial jornalista iha 2018 no Matadalan Reportájen Violénsia Bazeia bá Jéneru ne’ebé ofisialmente lansa iha fulan-juñu tinan ne’e.

Produsaun matadalan sira ne’e, nu’udár rezultadu hosi kooperasaun CI ho ajénsia Nasoins Unidas nian, bá tinan ida ne’e, CI servisu hamutuk ho UNDP, hala’o projetu Spot Light, hodi prodús Matadalan Reportájen Violénsia Bazeia bá Jéneru, ne’ebé finansialmente hetan fundu hosi Uniaun Europeia.

Alende ne’e, iha tinan 2022 ne’e mós, CI nafatin servisu hamutuk ho UNDP, hodi prodús Matadalan Reportájen Eleitorál bá Jornlaista no Média, liuhosi projetu Corre Timor-Leste.

Advertisement

Projetu ida ne’e, finansialmente, hetan apoiu hosi povu Japaun, no objetivu atu hametin jornalistiku jornalista ho média, iha kontestu kobertura no publikasaun iha ámbitu eleisaun parlamentár.

Ema hotu hatene katak, Timor-Leste nu’udár País demokrátiku ida, ne’ebé foin hakat hosi eleisaun prezidensial, iha fulan-marsu ho abril liubá, ne’ebé iha dezafiu ho obstakulu barak bá jornalista ho média sira nia hasoru, iha atividade kobertura ho publikasaun durante kampaña politika ho loron eleisaun nian.

“Faktu impériku hatudu katak, produtu barak mak seidauk hatudu bá públiku nia direitu hanesan asesu bá informasaun, tuir prinsipiu jornalistiku ho kódigu étiku jornalizmu nian,” Konselleiru Expedito Dias Ximenes, hateten.

Bazeia bá rezultadu monitorizasaun no análiza CI nian iha eleisaun prezidensial, publikasaun iha kanál média sira, la fó biban, ballansu bá kandidatu hothotu, nune’e públiku kestiona sira-nia profisionalizmu ho independénsia.

La’os ida ne’e de’it, nafatin tuir rezultadu monitorizasaun CI nian, jornalista balun iha tempu kampaña politiku ninian, iha eleisaun prezidensial, halo mós kampaña bá kandidatu sira rasik. Nune’e, sai hanesan sira-nia preferénsia, liu-liu fahe tutan konteúdu programa politika kandidatu sira nian iha média sosiál.

Advertisement

“Ho ida ne’e, ha’u uza oportunidade hodi hateten katak,  matadalan reportájen eleitorál bá jornalista no média ne’ebé ita lansa ohin, nu’udár dokumentu pertinente no nesesáriu tebes bá jornalista ho kanál média sira iha ámbitu lejislativa ka parlamentár mai,” Expedito Dias, esplika.

Matadalan Reportájen Eleitorál bá Jornalista no Média ida ne’ebé CI lansa, la’os de’it nu’udár surat-tahan maten ida, maibé liu-liu ida ne’e, nu’udár matadalan morál no dokumentu auto-regulasaun bá jornalista ho kanál média sira, atu evita kobertura ho publikasaun programa ho notisia ne’ebé sensasioná, akuzativu, no provokativu ne’ebé la kontribui bá pás no estabilidade iha rai-laran. 

Jornalista: Rogério Pereira Cárceres

Advertisement
Kontinua Le'e
Advertisement
Hakarak Hato'o Komentariu?

Husik Hela Komentariu

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Nasionál

KSTL Organiza Asaun Pasífiku Ezije Governu Hasa’e Saláriu Mínimu $115 bá $150

Published

on

Hatutan.com, (19 Abríl 2024), Díli – Konfederasaun Sindikatu Timor-Leste (KSTL) organiza asaun pasifika  da-uluk iha Díli  hodi  ezije Governu hasa’e saláriu mínimu  $115 bá  $150.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

Kandidatu Na’in-41 Sei Kompete iha Eleisaun Suku 10

Published

on

Hatutan.com, (18 Abríl 2024), Díli—Totál kandidau ne’ebé admitidu bé 𝐄𝐥𝐞𝐢𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐎𝐫𝐠𝐚𝐮𝐧 𝐒𝐮𝐤𝐮 𝟐𝟎𝟐𝟒, ne’ebé sei realiza iha loron 27 fulan abril tinan ne’e hamutuk na’in-41, kompostu hosi 𝐌𝐚𝐧𝐞-𝟑𝟗 𝐧𝐨 𝐅𝐞𝐭𝐨-𝟐.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

Ekipa Konjunta Kontinua Esplika bá Autoridade Lokál Sira Kona-bá Razaun Suspensaun Bola Guling

Published

on

Hatutan.com, (18 Abríl 2024), Díli—Ekipa konjunta kompostu hosi Inspeção Geral Jogo (IGJ), Polísia Nasionál Timor-Leste (PNTL), Polísia Científica Investigação Criminal (PSIC), Polísia Nasionál Servisu Investigasaun Criminál (PNSIC), Prezidente Autoridade Munisipiu (PAM), kontinua halo sosializasaun kona-bá rezolusaun Governu númeru 14/2024 loron 20 fulan marsu kona-bá suspensaun temporária bá atividades bola guling iha territóriu nasionál.

(more…)

Kontinua Le'e
Advertisement

Trending