Connect with us
Pakote Ahi

Nasionál

STAE Distribui Buletín Votu, FONGTIL Prefere Jerasaun Foun ho Kualifikasaun Akadémika Mak Lidera Suku

Published

on

Hatutan.com, (24 Outubru 2023), Díli—Ministériu Administrasaun Estatál (MAE) liu hosi Sekretariadu Tékniku Administrasaun Eleitorál (STAE) hahú distribui materiál buletin votu eleisaun suku tinan 2023 nian bá munisípiu 13 no Rejiaun Administrativu Espesiál Oecusse Ambeno (RAEOA).

Diretór Ezekutivu Sekretariadu Tékniku Administrasaun Eleitorál (STAE), Acilino Manuel Branco distribui materiál buletin votu eleisaun suku tinan 2023 nian bá munisípiu 13 no Rejiaun Administrativu Espesiál Oecusse Ambeno (RAEOA) iha edifísiu MAE, Segunda (23/10/2023). Foto: Elio dos Santos da Costa.

Empreza Gráfica Nacionál Lda mak hetan fiar hosi STAE hodi imprime materiál Boletin Votu bá eleisaun lideransa komunitária tinan 2023.

Lee Mós: Kandidatu Xefe Suku Submete Dokumentu, Eleitu Sei Simu Subsídiu $250 Kada Fulan

Buletin votu ne’e ho totál folla 942.696 no livru 1.885.392 ne’ebé sei kobre hotu bá suku 442 no aldeia 2.200.

Advertisement

Diretór Jerál STAE, Acilino Manuel Branco hateten, meadu Fulan Agostu depois de Governu liu hosi Konsellu Ministru (KM) hasai Dekretu Leí nú 9/2023 ne’ebé mak fixa kona-bá kalendáriu elesisaun suku nian.

Liu hosi servisu makaas hosi MAE hamutuk ho autoridade munispíu tomak tun to’o baze, to’o iha loron 13 Outubru, hatudu ona rezultadu di’ak, iha ne’ebé sidadaun feto no mane iha teritoriu tomak antuziasmu teb-tebes hodi kompete iha eleisaun suku ba iha tinan 2023.

“Distribuisaun simbolikamente bá materiál buletin votu bá eleisaun suku tinan 2023 nian bá munisípiu 13 inklui RAEOA, tanbá eleisaun ne’e sei akontese iha nível aldeia, fazeadamente materiál sira ne’e desde inisiu ita distribui ona,” Acilino Manuel Branco hateten hafoin distribui buletin votu eleisaun suku tinan 2023, iha edifísiu MAE, Segunda (23/10/2023).

Diretór Ezekutivu Sekretariadu Tékniku Administrasaun Eleitorál (STAE), Acilino Manuel Branco distribui materiál buletin votu eleisaun suku tinan 2023 nian bá munisípiu 13 no Rejiaun Administrativu Espesiál Oecusse Ambeno (RAEOA) iha edifísiu MAE, Segunda (23/10/2023). Foto: Elio dos Santos da Costa.

Lojistikamente, STAE mós prepara ona vuletin bá iha segunda volta nian, nune’e maka nia husu bá ekipa atu lalais kedan halo akompañamentu bá iha rezultadu, bainhira balun mak hakat bá iha segunda volta, tenke lalais direitamente hato’o hodi halo lojistikamente prepara bá 13 Novermbru.

STAE konsidera eleisaun ida-ne’e na’in maka komunidade, tanba ne’e órgaun eleitorál rua STAE ho CNE fó apoiu atu garante katak, maski eleisaun ho nia karákter komunitáriu, maibé tenke la’o hó forma ida ne’ebé justu no transparentemente.

“Ita bele garantia saída de’it maka ita la’o tuir deit Lei, nune’e ita foti desizaun sira tuir situasaun reál ne’ebé akontese iha terrenu,” nia afirma.

Advertisement

Vise-Prezidente Komisaun Nasionál Eleisaun (CNE), Domingos Barreto hateten, eleisaun ne’e diferente ho Eleisaun Parlamentár tanba Lei númeru 9 regula katak, kompeténsia tomak fó bá xefe suku no aldeia, tanba ne’e tenke kumpre prosedimentu ne’ebé loloos.

“Husu adminsitradór postu sira atu ativu no la’ós tuur de’it iha fatin mak halo monitorizasaun liu hosi telefone, tenke tun diretamente hodi identifika problema sira iha terrenu bazeia bá aktu administrativu no aktu krime eleitorál. Bainhira aktu sira kona-bá administrativu nian, bele rezolve de’it iha nível suku to’o iha administrasaun postu,” Domingos Barreto husu.

Nia alerta katak, bainhira identifika iha oknum ruma komete krime eleitorál maka tenke aplika Lei krime eleitoral ne’ebé regula iha artigu 229-243 iha Kódigu Prossesu Penál Timor-Leste.

CNE mós husu bá Polísia Nasionál Timor-Leste (PNTL) atu toma atensaun no garantia  seguransa   iha loron 28 Outubru, nune’e eleisaun suku bele la’o ho hakmatek no sussesu.

FONGTIL Prefere Jerasaun Foun ho Kualifikasaun Akadémika Mak Lidera Suku 

Advertisement

Diretór Ezekutivu FONGTIL, Valentim da Costa Pinto.

Forum Organizasaun Naun Governamentál Timor Leste (FONGTIL) prefere katak, iha eleisaun ne’e presiza iha ona re-jenerasaun hodi hili jerasaun foun ne’ebé iha kapasidade di’ak no kualifikasaun akadémika aas mak bele lidera suku, nune’e bele interpreta ka ezekuta polítika desentralizasaun iha suku sira iha territóriu tomak.

“Tinan lima mai Governu sentrál hahú implementa polítika desentralizasaun. Ne’e hatudu katak, atu hakbesik ukun ne’e ba povu. Tanba ne’e, hanesan Xefe suku ho aldeia tenke tau ema ne’ebé iha kapasidade mak bele lidera. Tenke tau ema ne’ebé iha kualifikasaun akadémika no iha konvinasaun atu bele komprende di’ak liu tán hodi ezekuta planu saida de’it iha terrenu,” Diretór Ezekutivu FONGTIL,  Valentim da Costa Pinto hateten bá Hatutan.com iha knaar fatin Caicoli, Sesta (20/10/2023).

FONGTIL mós apresia tanba joven sira ne’ebé barak tebes mak kandidata an bá Xefe suku tanba iha kakutak ne’ebé produtivu, nune’e oportunidade bá joven sira atu kaer ukun.

FONGTIL observa katak, kandidatu bá xefe suku sira iha territóriu tomak agora daudaun maioria foin sa’e de’it tantu feto no mane ne’ebé mai ho kakutak produtivu tanba balun foin remata iha universidade.

Tamba ne’e, FONGTIL iha esperansa katak, ida-ne’e di’ak tanba inan aman sira hanesan votantes komesa ho hanoin rasionál atu labele uza tendénsia grupuizmu, familiarizmu maibé tenke haree loloos de’it bá kandidatu ida ne’ebé iha kualidade, hanoin atu bele lidera ho di’ak no ho progressu.

Prossesu eleisaun mai ne’e tenke la’o ho di’ak, nune’e bá kandidatu hotu-hotu tenke aprezenta planu, misaun no vizaun sira ho di’ak, hodi bele konvense didi’ak ho inan aman sira iha ida-idak nia suku.

Advertisement

FONGTIL mós haree katak, la’ós kandidatu sira ho intensaun atu hetan intensive, tanba kuaze $100 ka $200 kada fulan ka bele to’o fulan neen mak foin simu.

Jacob da Silva Cunha L.Eco Kandidata An Iha Suku Vila-Verde

Jacob da Silva Cunha ne’ebé lisensiadu iha área Ekonomia kandidata aan iha Suku Vila-Verde.

Jacob da Silva Cunha ne’ebé lisensiadu iha área Ekonomia kandidata aan iha Suku Vila-Verde tanba ho hakarak rasik no hanesan jerasaun foun lakohi tuur nonok de’it, maibé tenki book aan tanba iha direitu atu kompete hodi hadi’a servisu sira liuliu iha suku ne’e.

“Ha’u mai kandidata aan ho moto ida katak sei la haree bá kór no rasa, servi mak ha’u nia dever,” nia hateten bá Hatutan.com.

Suku Vila-Verde, Postu Administrativu Vera Cruz, Munisipiu Díli kompostu hosi aldeia-sia mak hanesan: aldeia Terus-na’in, Mate-moris, Mate-restu, 1 de Setembru, Lemorai, Virgolosa, Matai, Guideon ho Nopen.

Kandidatu bá Xefe Suku iha Na’in-hitu

Advertisement
  1. Abdul Mankoli Abranhadu
  2. Domingos Nunes
  3. Francisco Ramos
  4. Jaco da Silva Cunha
  5. José do Carmo
  6. Nuno Soares
  7. Veronica do Rosário da Silva

Ekipa Hatutan

Kontinua Le'e
Advertisement
Hakarak Hato'o Komentariu?

Husik Hela Komentariu

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Nasionál

Pozisaun Igreja Katólika: Natureza Loloos Hosi Matrimónio Maka Mane ho Feto Moris Hamutuk

Published

on

Hatutan.com, (26 Jullu 2024), Díli—Igreja Katólika Timor-Leste liu hosi Conferência Episcopal Timorense (CET), hatuur pozisaun kona-bá tuir roman Sagrada Eskritura katak, mane ho feto moris hamutuk nu’udár natureza loloos hosi Sakramentu Matrimónio.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

FMDC-UN WOMEN Entrega Matadalan Reportajen Sensível Jéneru bá CI

Published

on

Hatutan.com, (25 Jullu 2024), Dilí—Fundasaun Médis Development Center (FMDC), UN Women estabelese kooperasaun ho Conselho Imprensa (CI) hodi entrega matadalan reportajen sensível bá jéneru, nune’e bele promove média no eleva kapasidade jornalista sira oinsá bele halo reportajen ho di’ak bá asuntu igualdade jéneru iha Timor-Leste.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

Governu Tenke Haforsa Seguransa iha Fronteira Hodi Kombate Movimentu illegál

Published

on

Hatutan.com, (25 Jullu 2024), Díli— Forum Organizasaun Naun Governamentál Timor-Leste (FONGTIL) husu bá Governu liu hosi Ministériu Interiór (MI) atu haforsa seguransa iha fronteira sira rai-maran nian hodi evita sasan illegál sira hanesan sigaru inklui sasan sira seluk ne’ebe kontinua tama mai iha territóriu nasionál.

(more…)

Kontinua Le'e
Advertisement

Trending