Connect with us
Pakote Ahi

Nasionál

Estátua ho Marmóre Tenke Sosa iha Portugál, Prejudika Konstrusaun Monumentu Memoriál Masakre Santa Krús

Published

on

Hatutan.com, (13 Abríl 2024), Aileu- Kompañia kontratór Bobolait, L.da, seidauk finaliza projetu konstrusaun memoriál  Masakre Santa Krús, 12 Novembru 1991 tanba estátua no marmóre sira tenke sosa iha Portugál.

Lee Mós: Projetu Monumentu Memoriál Santa Krús Atrazu, Governu Konsidera Difikuldade Kontraktór Bobolait

Projetu Konstrusaun Memoriál Masakre Santa Krús.Foto/Dok.Elio dos Santos da Costa

Ministru bá Asuntu Kombatentes no Libertasaun Nasionál (MAKLN), Gil da Costa Monteiro “Oan-Soru”, rekoñese prosesu konstrusaun bá jardín memóriál ne’e la’o tarde no públiku tomak mós kestiona, maibé, ne’e la’ós ministériu nia responsábilidade.

“Ita-boot sira rasik hatene, tarde, no agora dadauk ninia persentájen ne’e foin mak 30% resin. Maibé, nia (Bobolait, red)) mós iha difikuldade ida. Tanba materiál sira liu-liu estátua sira ne’ebé presiza atu halo, tenke hameno hosi Portugál, no kompañia, durante ha’u ata mai asume pasta hanesan ministru, kompañia ita haruka ona bá iha Portugál bá konfirma ona ho kompañia sira fábrika estátua sira-ne’e, tanba ne’e, prosesu nafatin la’o,” Gil da Costa Monteiro “Oan-Sorru”, hateten durante halo abertura seremónia Lansamentu Ofisial bá Programa Konfirmasaun no Validasaun Dadus bá Ema Ne’ebé Mate Iha Funu Tanba Ukun-Rasik Aan Tuir Uma-lisan” iha Suku Aissirimou, Postu Administrativu Aileu Vila, Munisípiu Aileu, Sesta (12/04/2024).

Advertisement

Molok ne’e, ministru Gil Oan-Soru fó ona ultimatu bá na’in kompañia kontratór atu aselera projetu ne’e no tenke konklui nia konstrusaun iha tinan 2023 nia rohan. Maibé, to’o oras ne’e obras refere foin atinje 30%.

“Ita atu altera tiha ka  esklui tiha kompañia Bobolait hodi loke foun konkursu foun. Maibé ne’e mós la fásil, tanba prosesu la’o dadauk, no agora dadauk kompañia iha Portugál, oras ne’e fila-fali ona, para hodi mai aprezenta. Sei iha ekipa ida hosi Komite 12 Novembru, Ministériu Komtantentes, Sekretáriu Estadu Veteranus, karik mós Konsellu Veteranu sei bá fali konfirma katak, loos ka lae, bele prodús ona estátua, hodi mai tau ona iha fatin Memoriál 12 Novemrbru,” Gil Oan-Soru konfirma.

Governante ne’e konfirma, projetu ne’e la’o tarde, la’ós tanba kompañia problema finanseira, maibé, iha altura ne’ebá bainhira nia bá asume responsábilidade hanesan Ministru iha MAKLN, sira informa bá nia katak, marmóre mós tenke sosa iha Portugál, no ne’e la fásil.

“Lae, lae, problema ne’e la’os finansas, problema ne’e ita-boot sira hatene, iha tempu ne’ebá, koalia kona-bá mármóre, karik ita tenke foti mármóre ne’e hosi Portugal, la fásil. Agora, koalia kona-bá marmóre, ha’u kuandu tama mai, ha’u dehan lae, marmóre tenke prodús ita nian, iha área Behau-Ilimano ninian, Ne’ebé, agora dadauk, marmóre sira prodús, mais persentájen seidauk boot, no prodús rasik iha ita nia nasaun,”  Gil Oan-Soru tenik.

Oan-Soru dehan, en-prinsípiu  produtór marmóre sira iha prodús dadauk tiha ona balu, no Prezidente Komite 12 Novembru atuál Prezidente Autoridade Munisípiu Díli, Gregorio Saldanha  halo hela dadauk aproximasaun ruma para hodi halo mudansa bá rate sira ne’ebé mak atu loke espasu hodi fó dalan ne’e tama bá  to’o Saudozu Sebastião Gomes nia rate. Maibé, seidauk determina to’o bainhira mak obra ne’e konklui.

Advertisement

“Agora prosesu la’o hela ne’e, ha’u labele hatete bá ita-boot sira dehan aban hotu. Ne’e bosok. Ne’e ka. Agora dadauk, kompañia haruka bá Portugal, ne’ebé ha’u labele hatete dehan, nia fila hosi Portugál mai, bainrua hotu. Ne’e labele. Maibé, en-prinsípiu, prosesu kleur duni, mais, nia tenke la’o, la’o nafatin para to’o ninia konkluzaun,” Ministru Gil Oan-Soru afirma tan.

Grupu Kooperativa Indústria Marmóre Kuri-Ilimano

Grupu Kooperativa Indústria Marmóre Kuri-Ilimano prodúd daudaun marmóre bá nesesidade konstrusaun Monumentu Memoriál Masakre Santa Krús. Foto/Espesiál

Iha sorin seluk, Bendito da Cunha, nu’udár prezidente bá Grupu Kooperativa Indústria Marmóre Kuri-Ilimano, konfirma katak, loos duni, dadaun ne’e sira prodús hela marmóre ne’ebé kontrata hosi empréza Bobolait L.da.

“Tuir kontratu ne’ebé mak ami halo ho Bobolait ne’e iha 60×60, tréz sentímetru nian, nia kuantidade ne’e hamutuk 666. Agora, ami halo ona 323. Ida 20×20 ne’e sira seidauk fó loloos ninia kuantidade hira mak ami atu prodús, tanba parte Komite 12 Novembru, sei ko’alia ho parte sira ne’ebé afetadu ne’e, ne’ebé sira seidauk fó númeru serteza, mais, depois mak sei haree atu tama mós iha kontratu,” Bendito da Cunha, informa bá Hatutan.com iha via telefónika.

Grupu Kooperativa Indústria Marmóre Kuri-Ilimano, lokaliza iha área Hatumetak, Aldeia Ilimano, Suku Uma-Caduac, Postu Administrativu Lacló, Munisípiu Mantuto.

Jornalista: Rogério Pereira Cárceres

Advertisement

 

 

Kontinua Le'e
Advertisement
Hakarak Hato'o Komentariu?

Husik Hela Komentariu

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Nasionál

Loron Mundiál Liberdade Imprensa 2024, Jornalista Timoroan “Ta’uk” no “Hili Nonook” ho Sira-Nia Susar Kona-bá Bem-Estar

Published

on

Hatutan.com, (29 Abríl 2024), Díli-Timor-Leste ein-jerál no komunidade mídia partikularmente  orgullu índise liberdade imprensa mundiál kada tinan ne’ebé hatudu Timor-Leste nia liberdade imprensa di’ak bá beibeik hosi tinan ida ba tinan seluk.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

Publikasaun Notísia, Jornalista Sira Presiza Sensível bá Jéneru ho Inkluzaun

Published

on

Hatutan.com, (29 Abríl 2024), Díli— Sekretáriu Estadu Komunikasaun Sosiál (SEKOMS), Expedito Loro Dias Ximenes iha esperansa katak, jornalista sira sei kontinua oferese produtu jornalístiku ne’ebé sensível bá igualdade jéneru no mós inkluzaun sosiál.

(more…)

Kontinua Le'e

Nasionál

Eleisaun Órgaun Suku 2024, Suku-Lima Hakat bá Segunda Volta no Taxa Partisipasaun Menus

Published

on

Hatutan.com, (29 Abríl 2024), Díli-Sekretáriadu Tékniku bá Administrasaun Eleitóral (STAE),  Sábadu (27/04/2024), organiza no realiza eleisaun  órgaun suku 2024 bá suku foun hamutuk 10 iha territóriu nasional. Hosi rezultadu eleisaun órgaun suku ne’e, hatudu suku-lima mak tenke hakat bá eleisaun segunda volta iha loron 13 fulan-Maiu, tinan ne’e, tanba la atinje barreira 50%+1 nositasaun ne’e akontese tanba mós taxa partisipasaun eleitór sira ne’ebé menus ka atinje de’it 47% .

(more…)

Kontinua Le'e
Advertisement

Trending