Connect with us
Pakote Ahi

Ekonomia

Governu ho Kompañia Importadór Lima Kontinua Esforsu Normaliza Folin Fos

Published

on

Hatutan.com, (06 Setembru 2023), Díli—IX Governu Konstitusionál liuhosi Ministériu Komérsiu no Indústria (MCI-Sigla Português), dadaun ne’e kontinua koordena hela ho kompaña importadór hamutuk lima oinsá mak bele normaliza folin fos iha rai-laran.

Vise-Ministru Komérsiu no Indústria, Augusto Junior Trindade.

Vise-Ministru Komérsiu no Indústria, Augusto Junior Trindade informa, iha Sorumutu Konsellu Ministru (KM) sira iha ajenda diversus, ko’alia oitoan kona-bá problema presu fos ne’ebé daudaun ne’e sa’e no Governu rasik halo ona preparasaun hotu-hotu, kompletu, Primeiru Ministru fó kedan orientasaun atu buka duni solusaun imediata no urjente.

Lee Mós: Governu Orienta Servisu Intelijénsia Merkadu Monitoriza Negosiante Ne’ebé Espekula Folin Fos

“Ami reuniaun ona ho kompañia importadór lima, halo ona enkontru ho liña ministeriál sira, Ministériu Finansas, Agrikultura ho Ministériu Komériu Indústria. Ami konsege hamosu ona solusaun balun, ida ne’ebé ohin mai aprezenta iha Konsellu Ministrus no ita hein loron hirak bá oin sei publika bá ita-boot sira,” Agusto Junior Trindade, hateten bá Hatutan.com, hafoin partisipa iha Sorumutu KM ordináriu, iha Palásiu Governu-Díli, Kuarta (06/09).

Advertisement

Solusaun urjente ne’e maka, Governu sei haree tanba sei ko’alia didiak ho kompañia importadór sira kona-bá taxa tanba sira mai ho 5 % ho taxa ida sa’e ne’e.

Depois mós agora situasaun mundiál hanesan agora daudaun iha Índia rasik presu fos sa’e maka’as no sira hasai ona polítika ida atu blokeia provizóriu esportasaun sira hotu no sira rasik iha sira-nia rain, hasa’e tiha ona taxa 20% bá sira-nia fós iha rai-laran rasik, sira asegura uluk sira nia rai-laran.

Seluk fali maka, presu fós sa’e ne’e tanba mudansa klimátika. Mudansa klima ida ne’ebé afeta tebes bá produsaun kuaze mundu tomak.

Maibé, Governu nafatin buka dalan hanesan públiku tomak mós hatene, Governu iha hela akordu (MoU-sigla Inglés) rua ho nasaun Vietname no Cambódia.

“Ita presiza atu asegura buat sira ne’e ho kooperasaun di’ak liu ho sira. Ohin, ita halo aprezentasaun iha KM, ita hein katak loron ida-rua ne’e ami sei informa buat ruma bá ita-boot sira kona-bá mekanizmu normalizasaun folin fos ne’e,” Vise-ministru MKI ne’e promete.

Advertisement

Molok ne’e vise ministru MKI rasik deklara katak, Primeiru Ministru (PM), Kay Rala Xanana Gusmão, kontakta ona bá Governu Índia liuhosi ninia importadór sira atu importa tán fali fós mai Timor-Leste. Maibé, oinsá ho ninia progresu to’o ona iha ne’ebé, Agosto Junior rekoñese, tanba ne’e mak ohin sira diskute ona iha Konsellu Ministru ho rezultadu katak, Governu sei buka duni possibilidade hotu-hotu atu bele halo intervensaun imediata.

“Sim. Ita buka duni posibilidade hotu-hotu. Primeiru Ministru informalmente ko’alia ona ho Índia no ita liuhosi karta ofisiál hosi Ministériu Komérsiu Indústria halo ona karta bá MNEK no haruka ona bá Índia atu loke fali torneira esportasaun mai ita,” Augusto Junior esplika.

La’ós to’o de’it ho Índia tanba Governu mós agora loke komunikasaun ho Vietname no Cambódia, tanba TL iha hela akordu kooperasaun rua ho nasaun amigu rua ne’e.

Kompañia sira iha rai-laran mós buka hela dalan, oinsá buka fatin seluk. Ezemplu, dadaun-ne’e, Governu hetan tán kanál ida hosi Xina. Sira mós atu hatama kompañia importadór sira iha ona kanál ida ho sira no iha tempu badak, sira hatama fos mai.

“Atu hateten bá públiku katak, ita iha hela stock ne’ebé sufisiente iha rai-laran. Kona-bá folin, Governu iha hela pozisaun ida oinsá lalais atu ho kompañia importadór sira rezolve hamutuk,” nia promete.

Advertisement

Solusaun ne’ebé Governu sei foti, ida maka, bainhira ko’alia kona-bá presu justu, dala-uluk liu tenke haree komponente hotu-hotu. Tanba saida mak présu fos sa’e.

Bainhira identifika katak, iha presu sa’e kedan hosi nasaun oríjen, tanba impaktu hosi saida, impaktu hosi mudansa klimatika, mudansa hosi funu Ukraina ne’e rasik no ho problema Covid-19.

“Maibé iha ita-nia rai-laran mós saida maka ajuda atu kontribui bá hasa’e présu ne’e. Bele mak hanesan ohin taxa ne’e, bele mós agora kompañia sira hateten dehan hosi portu Tibar mai to’o Díli, iha kustu bá transportasaun, buat sira ne’e hotu entaun Governu haree hela oinsá iha tempu badak ne’e bele halo intervensaun ida imediata no urjente,” Junior Trindade promete.

Kompañia importadór boot lima ne’ebé Governu liuhosi Ministériu Komérsiu no Indústria halo hela koordenasaun mak hanesan, PERISOS, LIXUN, CREATIVE FURAK, ho ALFA DILI. Sira na’in-haat ne’e mak boot liu no kompañia estatál TL nian, Centro de Logistica Nacional (CLN).

“CLN agora daudaun iha hela prosesu kompra produtu lokál sira. Ita fó liu prióridade oinsá absorve uluk produtu lokál sira, hare-kulit hosi komunidade no agora sira kontinua sosa hela iha armajén iha ona fós rai tonelada 2.000,” nia informa.

Advertisement

Observasaun Hatutan.com iha loja balun iha kapitál Díli nota katak, fos saka ida ho kilograma 20  fa’an ho presu ki’ik liu maka $15 no boot liu $19 tanba depende bá kualidade. Nune’e mós fos saka ida ho kilograma 25, fa’an ho presu ne’ebé ki’ik liu maka $18 no boot liu maka $22.

Augusto Junior Trindade mós informa, iha Tersa (05/09) nia iha hela Rejiaun Administrativa Espesi’al Oecusse Ambeno (RAEOA), no observa katak, maski Oecusse rejiaun ida ne’ebé dook liu hosi munisipiu sira seluk, maibé loja na’in sira fa’an ho presu $18 kada saka.

Lee Mós: Folin Fos Sai Problema Mundiál, Ramos-Horta Husu Governu Fó Subsídiu bá Povu

Jornalista: Rogério Pereira Cárceres

Advertisement
Kontinua Le'e
Advertisement
Hakarak Hato'o Komentariu?

Husik Hela Komentariu

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Ekonomia

Indonesia Salurkan Rp 4,4 Miliar Dukung Program Reformasi Manajemen Keuangan Timor-Leste

Published

on

Hatutan.com, (16 Mei 2024), Dili– Pemerintah Republik Indonesia melalui Lembaga Dana Kerja Sama Pembangunan Internasional (LDKPI) atau Indonesian AID menyalurkan bantuan dengan nilai Rp 4,4 miliar untuk pelaksanaan program reformasi manajemen keuangan Timor-Leste (Financial Management Reform Program): Development of Public and Private Accounting Standards dan Executive Development Program: Indonesian Government Financial Management System Training for Timor-Leste.

(more…)

Kontinua Le'e

Ekonomia

18 Maiu 2024, Aero Dili Lansa Vou Dahuluk Díli-Oecusse

Published

on

Hatutan.com, (14 Maiu 2024), Díli—Aviaun komersiál Timoroan nian, Aero Dili, Sábadu 18 fulan-Maiu 2024, halo inaugural flight ka lansa vou dahuluk bá Rejiaun Administrativu Espesiál Oe-Cusse Ambeno (RAEOA).

(more…)

Kontinua Le'e

Ekonomia

ENERPROCO Vs Timor Gap, Prontu Ona bá Tribunál Arbitrajen iha Singapura

Published

on

Hatutan.com, (14 Maiu 2024), Díli—Kompañia konsultór  internasionál ENERPROCO  rejistu ona kazu disputa kontratuál hasoru empreza estatál Timor nian, Timor Gap tanba sira konsidera jestór atuál Timor Gap hapara sira-nia kontratu la tuir prosedimentu kontratuál inklui seidauk halo pagamentu bá sira tuir fatura ka invoices lima (5) ne’ebé mak sira submete ona bá Timor Gap.

(more…)

Kontinua Le'e
Advertisement

Trending