Connect with us
Pakote Ahi

Ekonomia

Ezekusaun OJE 2022 iha Trimestre Dahuluk Atinje 8%

Published

on

Hatutan.com, (26 Abríl 2022), Díli— Taxa ezekusaun reál Orsamentu Jerál Estadu (OJE) 2022 to’o iha loron 31 fulan Marsu 2022, atinji ona millaun $160,8 ka 8% hosi totál OJE aprovadu billiaun $1,967.8 montante aprovadu ida-ne’e esklui orsamentu ba INSS.

Ezekusaun tuir Klasifikasaun Ekonómiku

Taxa ezekusaun reál tuir klasifikasaun ekonómiku, aas liu mak iha kategoria Saláriu no Vensimentu ne’ebé ezekuta ona millaun $60,5 ka 24% hosi orsamentu alokadu millaun $256,9.

Advertisement

Lee Mós: OJE 2022 ho Montante Billiaun $1,95 Promulgadu

Tuir kedan ho Bens no Servisus ne’ebé ezekuta ona millaun $46,4 ka 9% hosi orsamentu alokadu millaun $503,4.

Transferénsia Públiku ezekuta ona millaun $49,6 ka 7% hosi orsamentu alokadu millaun $718,7. Kapitál Menór $206 mil ka 0,4% hosi totál categoria millaun $46,7.

Enkuantu Kapitál Dezenvolvimentu, kategoria importante ida ne’ebé bele fó kampu traballu no jere empregu rai-laran foin mak ezekuta de’it 1% ka millaun $4 hosi totál orsamentu alokadu millaun $442,2.

Ezekusaun tuir Programa

Advertisement

Durante Trimestre Dahuluk, maior persentajen ezekusaun orsamentu konsentra iha programa sira hanesan tuir-mai ne’e: Polítika Esternu atinji 37% hosi totál orsamentu alokadu.

Tuir kedan ho programa Edukasaun no Treinamentu ne’ebé atinji 19%. Programa Seguransa Nasionál tuur iha terseiru lugar ho 18% tuir kedan ho Programa Saúde 17%.

“Programa Boa Governasaun no Programa Desentralizasaun Administrativa nia ezekusaun atinji 15%, Programa Jestaun Finanseira 14%, Programa Igualdade Jeneru no Inkluzaun Sosiál 11 % no Defeza Nasionál 10%,” Hatuna.com sita Komunikadu.

Ezekusaun Liña Ministériu

Ezekusaun Liña Ministériu to’o iha Trimestre Dahuluk aas liu mak Ministériu Negósius Estranjeirus no Kooperasaun ne’ebé atinji ona 33%.

Advertisement

Tuir kedan ho PCM 26%. MNEK no PCM nia taxa ezekusaun ne’e liu espetativa (25%) iha Trimestre Dahuluk.

Ministériu ba Asuntus Kombatentes Libertasaun Nasionál 24%. Enkuantu Liña Ministériu sira ne’ebé mak nia persentajen ezekusaun ki’ik liu iha Trimestre Dahuluk maka Ministériu Obras Públikas 2%, MTCI 2%, SeKoop 1% no MPRM 0,2%.

Ezekusaun Órgaun Servisus no Fundu Autónoma sira (OSFA)

STAE atinji 39%, persentajen ida-ne’e mak aas liu iha finál Trimestre Dahuluk entre OSFA sira. Parlamentu Nasionál mak hanesan segunda entidade OSFA ne’ebé atinji maior persentajen ho 20%.

Tuir kedan ho IPB, 19%. OSFA sira ne’ebé nia persentajen ezekusaun ki’ik liu iha finál Trimestre Dahuluk mak SNAEM 9%, IQTL 7% ho SASCAS 1%.

Advertisement

Ezekusaun iha nível Munisípiu

Taxa ezekusaun OJE 2022 iha nível munisípiu hatudu progresu di’ak iha Trimestre Dahuluk. To’o iha 31 fulan-marsu 2022, iha munisípiu neen mak nia ezekusaun di’ak hanesan Munisípiu Manufahi 23%, Lautem 21%, Covalima no Ainaro 20% no Munisípiu Baukau no Likisá 19%.

Progresu ezekusaun ida ne’ebé di’ak ne’e, sei kontinua fasilita polítika desentralizasaun Oitavu Governu Konstitusionál ne’ebé lidera hosi Primeiru-Ministru, Jenerál Taur Matan Ruak.

Servisus desentralizasaun ne’e rasik lidera hosi Ministériu Administrasaun Estatál.

Ezekusaun tuir kategoria Fundu

Advertisement

Fundu Administrasaun no Autoridade Munisipál nia ezekusaun atinji 15% – maior persentajen ezekusaun entre Fundu hotuhotu.

Tuir kedan ho Fundu OSFA 14%. Fundu Dezenvolvimentu Kapitál Umanu (FDCH, sigla Portugés) no Liña Ministeriál atinji 10% no RAEOA 5%.

Enkuantu Fundu Covid-19 no Fundu Instraesturura (FI) nia ezekusaun mak ki’ik liu, foin mak atinji 3% no 1% iha Trimestre Dahuluk nia rohan.

Ba oin, Governu sei aselera prosesu aprovizionamentu no estabelese kontratu sira. Importante tebes atu eleva taxa ezekusaun liuliu FI iha Trimestre Daruak no Datoluk tanba komponente ne’e sei ajuda dudu kresimentu ekonómiku, kria empregu iha rai-laran no hadi’ak imajen nasaun liuhosi dezenvolvimentu infraestrutura esensiál sira.

Lee Mós:Dekretu Governu Kona-bá Regra Ezekusaun OJE 2022 Aprovadu

Advertisement

Jornalista: Vito Salvadór

Ekonomia

Governu Prevee OJE 2024 Billiaun $1,6

Published

on

Hatutan.com, (02 Outubru 2023), Díli—Governu liuhosi Reuniaun Konsellu Ministru (KM) iha Palásiu Governu, Díli, delibera ona hodi aprova montante totál despeza ne’ebé relasiona ho títulu orsamentál ida-idak kona-bá Orsamentu Jerál Estadu (OJE) tinan 2024 ho valór globál hamutuk Billiaun $1,6.

(more…)

Kontinua Le'e

Ekonomia

Aero Dili-GMF Sepakati Kerjasama Heavy Maintenance

Published

on

Hatutan.com, (28 September 2023), Díli—Perusahaan penerbangan Timor-Leste, Aero Dili dan PT Garuda Maintenance Facility Aero Asia (GMF) menandatangani kontrak kerjasama perawatan berat (heavy maintenance) untuk pesawat jenis Airbus A320 milik maskapai Aero Dili.

(more…)

Kontinua Le'e

Ekonomia

East Timor Trading Group Kontribui Reseita bá Estadu Millaun $55

Published

on

Hatutan.com, (28 Setembru 2023), Díli-East Timor Trading group, maka grupu koorporativu ida ne’ebé hala’o atividade komérsiu iha Timor-Leste, hahú kedan 2002. Iha tinan-10 bá kotuk, grupu komérsiu ne’e kontribui ona taxa hamutuk millaun $55 bá reseita Estadu Timor-Leste.

(more…)

Kontinua Le'e

Trending