Connect with us
Pakote Ahi

Dili

Projetu Edifísiu “Provizóriu” RTTL,E.P, CNA Rekomenda Kompañia BANIR LEMA

Published

on

Hatutan.com, (01 Jullu 2022), Díli– Comissão Nacional de Aprovizionamento (CNA) rekomenda kompañia BANIR LEMA Unipessoál Lda, bá Conselho Administração do Fundo das Infra-estruturas (CAFI) atu bele tétu no deside kompañia ne’e sai hanesan kontraktor bá projetu konstrusaun edifísiu “provizóriu” Rádiu Televizaun Timor-Leste, Empreza Públika (RTTL, E.P) tanba hetan valór ne’ebé boot liu.

Lee Mós : ADN Sei Halo Monitorizasaun Bá Garante Kualidade Projetu Konstrusaun Edifísiu “Provizóriu” RTTL,E.P

MAPKOMS selebra kontratu ho kompañia BANIR LEMA Unipessoal, Lda, bá projetu konstrusaun edífisiu “Provizoriu” RTTL,E.P. Foto/Htutan.com

Asesór nasionál iha CNA, Herdade Boavida dos Santos, hateten, projetu konstrusaun edifísiu “provizóriu” RTTL, E.P ho andár tolu mai hosi CAFI tanba CAFI mak jere kona-bá fundu sira bá infra-estrutura nian.

Bazeia bá desizaun CAFI nian, liuhosi Sekretariadu Grande Projetu (SGP) hodi haruka pedidu ka halo deliberasaun bá CNA atu bele loke konkursu públiku ka halo tenderizasaun.

Advertisement

Tuir kompeténsia ka kna’ar CNA ne’ebé mak haktuir iha lei katak, projetu hotu-hotu ne’ebé nia fonte orsamentu mai hosi fundu infra-estrutura, CNA mak tenke  halo tender. Nune’e, bazeia bá deliberasaun hosi CAFI, maka  iha loron 21 fulan-Marsu 2022, CNA inisia kedan prosesu tenderizasaun ka konkursu públiku, atu kompañia sira ne’ebé iha interese bele submete sira-nia dokumentu hodi kompete.

Tuir dekretu lei, Rejime Jurídiku bá Aprovizionamentu (RJA) númeru 10/2005, artigu 38 ho 39, hateten, obra konstrusaun sivíl ne’ebé nia valór orsamentu liu millaun $1 prosesu ne’e tenke tender internasionál ka international competitive building.

Bazeia bá rezultadu verifikasaun orsamentu hosi Ajénsia Dezenvolvimentu Nasionál (ADN), hatudu katak, proposta orsamentu ne’ebé na’in bá kompañia RTTL,E.P  prevee liu millaun $1. Tanba ne’e maka tender ne’e ho karater internasionál, signifika la’ós timoroan sira de’it maka kompete, maibé kompañia internasionál sira mós bele kompete.

Asesór nasionál CNA, Herdade Boavida dos Santos, esklarese, tenderizasaun bá projetu ne’e, sira anunsia ka fó mós publisidade liuhosi média nasionál rua, liu-liu iha jornál sira ne’ebé mak ema internasionál bele asesu.

Alende ne’e, publika mós iha website CNA nian, MF, no mós iha DJMarket, ka website espesiál bá de’it konkursu públiku bá tenderizasaun nian, no ema barak hosi nasaun oioin mak asesu.

Advertisement

Konkursu públiku bá tender ne’e, CNA fó prazu loron 40 resin, tanba iha lei la temi klaru kona-bá prazu loron hira mak kompañia sira tenke hatama dokumentu. Maibé, temi de’it katak, fó tempu ne’ebé sufisiente.

Hafoin loron 40, sura hosi loron 21 fulan-Abríl to’o loron 30 fulan-Maiu 2022 ne’e, iha kompañia rua de’it mak hatama sira nia dokumentu hodi konkorre. Kompostu husi BANIR LEMA Unipessoál, Lda, no ida seluk joint venture ida entre kompañia Timor ho Indonézia.

Lee Mós : Konstrusaun Edifísiu “Provizóriu” RTTL,E.P Sei Gasta Millaun $1-resin

Ho prazu bá submisaun dokumentu sira ne’e, iha lorin tuir mai, CNA halo kedan avaliasaun. Iha prosesu avaliasaun haree liubá proposta tékniku ho proposta presu orsamentu.

Hafoin halo avaliasaun, rezultadu hatudu katak, kompañia rua ne’e pasa hotu, tanba prienxe rekizitu  liu-liu hetan valór 75% bá leten. Nune’e, kompañia rua ne’e pasa hotu iha faze avaliasaun téknika.

Advertisement

Ho rezultadu sira iha avaliasaun téknika parte CNA bolu kedan kompañia rua ne’e bá atu loke sira nia proposta kona-bá presu nian.

Iha lei RJA ne’ebé emenda liuhosi dekretu lei 24/2008, katak, kompañia sira ne’ebé pasa iha avaliasaun téknika ho valór top one no top two, sira merese atu bolu bá CNA, atu loke sira nia proposta presu.

“Loke sira nia presu, sira hatene tiha, iha minuta, iha record bá proposta orsamentu ne’e, hotu tiha, ami halo avaliasaun bá sira na’in-rua nia presu sira ne’e, BoQ ne’e, hothotu kompletu, laiha missing items. Maibé, tanba atu determina manán na’in ne’e tenke kombinasaun hosi valór tékniku ho valór presu,” Asesór nasionál CNA, Herdade Boavida dos Santos, hateten hodi responde  Hatutan.com, iha kna’ar fatin CNA, Balíde, Dili, Sesta (01/07/2022).

Haktuir bá formula ne’ebé tau iha dokumentu ba konkursu ne’e, valór tékniku tenke ho 40%, no presu 60%. Ida ne’e signifika katak, valór iha tékniku, purezemplu nia hetan 750, vezes fali 40% (0,4), tanba valór hosi presu.

Iha prosesu loke proposta presu ka orsamentu ne’e, iha kompañia balu nia valór ki’ik, no balu boot. Maibé, bainhira tama ona iha prosesu avaliasaun, nia valór kontráriu fali, katak valór bele ki’ik fali, no ida ne’ebé ki’ik, bele hetan fali valór ne’ebé boot.

Advertisement

Mudansa iha ne’e akontese, tanba dala-ruma iha faze avaliasaun ne’e, CNA deteta katak item balu laiha tiha, entaun tenke hatama fali item ne’e bá laran. Entaun, ekipa sira halo fali avaliasaun hodi halo arithmetical check, hodi haree katak, item sira ne’e, kompletu hela iha proposta presu nia laran ka lae.

“Depois halo avaliasaun ida ne’e maka hetan. Ida ne’ebé hetan presu ki’ik liu depois de halo avaliasaun, konforme hosi instrusaun iha dokumentu konkursu, automatikamente nia mak hetan valór boot liu. Entaun, sé mak atu manán, ne’e nia rezultadu hosi kombinasaun entre valór tékniku + valór presu. Entaun, sé mak aas liu, nia maka ami rekomenda bá iha CAFI, nu’udár entidade ne’ebé iha kompetente bá asuntu fundu infra-estrutura, hodi aprova,”  Herdade Boavida dos Santos haktuir.

“Boot liu ne’e la signifika katak, tenke boot liu ida makaas ne’e, purezemplu, ida 90, ida fali 100 ka, ida 80, lae. Liu de’it vírgula mós, nia mak liu ona. Ne’ebé ami só rekomenda de’it, depois  rezultadu avaliasaun, ami rekomenda bá CAFI, tanba fonte orsamentu ne’e mai hosi Fundu Infra-estrutura, CAFI mak sei tetu no aprova,” dehan Herdade.

Durante prosesu avaliasaun bá dokumentu sira, CNA haree katak, kompañia BANIR LEMA Unipessoál, Lda, iha kapasidade para atu finaliza obra ne’e tuir tempu.

Bainhira la konklui tuir tempu ne’ebé termina, iha dokumentu kontratu ne’e, iha mós kláuzula balu ne’ebé hatete katak, sé kompañia la halo servisu ho didi’ak, ka halo tarde, sei iha penalidade. Maibé, kompañia mak abandona, CNA sei ezekuta kompañia ninia performance security.

Advertisement

“Sé nia la mai, mas nia tenke hatama karta formal. Mais ida ne’e la akontese, ne’ebé CNA rekomenda kontraktor BANIR LEMA, ne’e tanba bazeia bá rezultadu avaliasaun tékniku ho finanseiru. Nia maka valór boot liu, depois ida fali,” Herdade Boavida tenik.

Iha lei ba tenderizasaun nian hateten, projetu ne’ebé ho nia orsamentu liu rihun $10 bá leten, kontraktor tenke hatama ninia dokumentu performance security, atu nune’e CNA bele verifika ninia situasaun finanseira molok selebra kontratu.

“Nia osan iha banku ne’e hira, hosi banku mai. Ami mós haruka karta ba banku cheek katak, osan ida ne’e, loos ka lae. Kompañia ne’e mai tuir tender iha ne’e, ami hakarak cheek nia bank statement ne’e, válidu ka lae. Keta halo nia la válidu karik,” Herdade Boavida hateten tán.

 La’ós CNA Mak Halo Aprovasaun ba Kompañia

Asesór CNA ne’e esklarese katak, desizaun atu deside kompañia sé mak sai manán-na’in ka atu sai kontraktor ne’e la’ós CNA mak halo aprovasaun, tanba CNA halo de’it verifikasaun bá kompañia ninia kapasidade finanseira ho téknika, hafoin rekomenda fali CAFI mak iha kompeténsia atu tetu no deside sé mak sai manán na’in ba projetu ida. Maibé, iha situasaun balu, dala-ruma CAFI la aprova.

Advertisement

“Iha kazu ida ne’e kompañia BANIR LEMA manán, tanba rezultadu hosi kombinasaun hosi valór tékniku ho valór finanseiru, nia mak boot liu, tanba ne’e mak CNA rekomenda bá iha CAFI, hodi tetu, aprova, konsidera. Ne’ebé, hotu tiha, hanesan ita-boot sira hatene ona, CAFI aprova,”  Herade Boavida hateten.

Bainhira CAFI aprova ona, sei entrega rezultadu ne’e bá iha CNA atu bele prepara kedan ona dokumentu kontratu nia, hodi fó notifikasaun katak, ida ne’e maka sira ninia entendimentu, no projetu na’in iha hanoin atu adjudika kontratu.

Hosi rezultadu ne’ebé mak iha, hatudu katak kompañia balu mak la satisfás, bele hato’o sira ninia karta formal ida, nu’udár kontestasaun bá CAN ho prazu tempu loron lima nia laran tuir lei haruka.

“Maibé iha kazu ida ne’e, depois ami anunsia, kompañia ne’ebé lakon ne’e, la mai halo protesta. Ne’ebé to’o ikus mai, ami prepara kontratu, ami haruka bá projetu na’in RTTL,E.P, hodi asina, ne’e mak foin daudauk akontese ne’ebé Ministru Asuntu Parlamentár no Komunikasaun Sosiál (MAPKOMS), Francisco Martins Pereira Jerónimo asina ona kontratu  ho kompañia BANIR LEMA,” Herdade hateten.

Kompeténsia CNA nian to’o de’it iha faze transferénsia dokumentu kontratu bá projetu na’in, atu halo jestaun bá tempu, nune’e marka loron asinatura entre Governu ho kompañia kontraktor. Faze sira tuir mai ADN  mak sei halo inspesaun bá servisu fíziku hosi kompañia iha lokál projetu konstrusaun nian.

Advertisement

Jornalista: Rogério Pereira Cárceres

 

 

Advertisement

Dili

Timoroan Barak Seidauk iha Konsiénsia Soe Lixu iha Lixeira

Published

on

Hatutan.com, (18 Marsu 2024), Díli-Reprezentante povu iha Parlamentu Nasionál (PN) konsidera timoroan barak iha Timor-Leste seidauk iha konsiénsia soe lixu iha leixaira ka fatin soe lixu nian.

(more…)

Kontinua Le'e

Dili

Gregório Saldanha Identifika Kauza bá Problema no Solusaun 12 iha Díli

Published

on

Hatutan.com, (01 Marsu 2024), Díli—Prezidente Autoridade Munisipiu (PAM) Díli, Gregório Saldanha “Mouris” identifika ona kauza bá problema iha sidade Dili hamutuk 12 no rekomenda mós ninia solusaun sira.

(more…)

Kontinua Le'e

Dili

Austrália Komprometidu Kontinua Promove Pás no Prosperidade iha Sudeste Aziátiku no Timor-Leste

Published

on

Hatutan.com, (26 Fevereiru 2024), Díli- Embaixadóra Austrália mai Timor-Leste, Caitlin Wilson hateten Austrália iha kompromisu  atu hametin kooperasaun no promove pás no prosperidade ho nasaun sira Sudeste Aziátiku no Timor-Leste.

(more…)

Kontinua Le'e

Trending